Smrt: moje ironie překonává všechno ostatní!

Tento vyjímečný obraz přiměl Stéphana Mallarmého, symbolistického básníka a Redonova blízkého přítele od roku 1883, aby v dopise umělci napsal: „Jsem omámen vaší Smrtí...Nevěřím, že by nějaký umělec někdy vytvořil, nebo básník snil, o tak absolutním obrazu!" Zmatenost a znepokojující charakter Redonova obrazu je umocněna prostorovou složitostí, která byla použita k jeho vytvoření. Svinutí hadího ocasu se zdá být téměř ploché, dokud se tělo nezvedne v pravé části obrazu. Lebka je pak osvětlena z jiného, nepřirozeného úhlu, a nakonec vlasy a růže najednou vyrazí dopředu a zůstanou ploché v obrazové rovině. Redon vytváří znepokojivě roztříštěný obraz postavy vynořující se z hustého inkoustu s lebkou Smrti a ženským tělem Chtíče. Místo koruny růží je Redon ukazuje, jak tvoří součást něčeho, co musí být rozevláté vlasy Chtíče v horní části obrazu. Toto vyobrazení femme-fatale bylo vnímáno jako varování před nebezpečím syfilis.