Jaká odvaha!

Válečné katastrofy jsou série leptů vytvořených v letech 1810 až 1820, které obsahují obrazy války a hladomoru, stejně jako alegorické scény, jež odkazují na období po válce, kdy byl na španělský trůn znovu dosazen konzervativní král Ferdinand VII. Scény byly inspirovány současnými událostmi, jichž byl umělec svědkem nebo o nich četl v novinových zprávách; Goya je vyleptal na měděné desky, které byly vytištěny 35 let po jeho smrti. Sám umělec je popsal jako "smrtelné důsledky krvavé války ve Španělsku s Bonapartem a dalšími výraznými rozmary". Deska 7, kterou Goya nazval Que valor! (Jaká odvaha!), vykresluje odvážnou dvaadvacetiletou Agustinu Aragonskou, někdy označovanou za španělskou Johanku z Arku. V létě roku 1808, když si Napoleonovy armády razily cestu přes město Zaragosa na cestě do Portugalska, dorazila Agustina na bojiště s košíkem jablek, aby osvěžila španělské partyzány, kteří se snažili ochránit své město. Když došla k hradbám, našla jen padlé vojáky. Přelezla přes ně, vzala od jednoho zápalku, aby zapálila roznětku děla a vypálila ji jednou rukou na blížící se francouzské vojenské jednotky. Držela svou pozici a obsluhovala dělo, dokud její statečnost nepovzbudila prchající španělské vojáky k návratu do bitvy. Toho dne Francouzi boj vzdali, ale o několik týdnů později se vrátili, aby obsadili město dům po domě.