Hagar v divočině

V roce 1835 namaloval Corot toto plátno pod vlivem svých cest po venkově v severní Itálii. Malba zachycuje Hagar a malého Izmaela, umírající hladem a žízní na poušti rozpálené sluncem. Zezadu přilétá anděl, aby zachránil dítě od předčasné smrti. Když Corot představil malbu na pařížském Salonu v roce 1835, vyvolala nadšení. Veřejnost s úžasem obdivovala způsob, jakým se Corotovi podařilo zachytit poklidnou harmonii krajiny v protikladu s krutou realitou umírajícícho dítěte. Povzbuzený úspěchem tohoto obrazu, pokračoval Corot v malování dalších obrazů, které znázorňovaly mytologická stvoření a výjevy z legend, tyto však už nedopadly tak dobře.