Moa

V díle Egona Schieleho mají velký význam dva prvky: póza a pohyb. V Schieleho raných zobrazeních jeho nejbližších přátel, jako je tanečnice Moa, nebo ve velmi originálních a individuálních pózách pro kameru, které vymyslel jeho přítel Anton Josef Trčka, je jasně cítit Schieleho nadšení pro přetváření lidského těla v komplexní umělecké dílo. Zobrazení Moi poskytují jedinečný pohled na prostředí Egona Schieleho a vídeňské bohémské kruhy v tomto období. Sama Moa byla ikonou vídeňské kultury přelomu století a posloužila Schielemu jako model pro četné portréty. Se svým životním partnerem Erwinem Osenem, hercem a jedním z blízkých přátel Egona Schieleho, sdílela fascinaci formami tělesného projevu i extrémním zkreslením mimiky a gest. Schiele měl ve své tvorbě tuto formu pantomimy ještě více umocnit a přenést ji do roviny citového života a sentimentu. Tento obraz Moi se řadí k nejmalířštějším portrétům tanečnice a patří také k těm, které jsou z hlediska kompozice a použití barev nejdokonalejší.