Odliv v Grandcampu

Příběh neoimpresionismu začíná v roce 1884, kdy se George Seurat (1859-1891) poprvé setkal s Paulem Signacem (1863-1935). Oba mladí umělci, zásadně odlišní svým původem i temperamentem, se setkali na zahajovací skupinové výstavě Artistes Indépendants, která vznikla na protest proti omezujícím kritériím výběru poroty každoročního pařížského Salonu. Seuratovi bylo 24 let a hledal pevná pravidla, podle kterých by se řídila krása, protože, jak tvrdil, „umění je harmonie". Jako absolvent École des Beaux-Arts vystavil v roce 1884 na Artistes Indépendants svou první velkou figurální kompozici Koupající se v Asnières (Londýn, Národní galerie), dílo odmítnuté salónní porotou, v němž uvedl scénu z moderního každodenního života - muže dělnické třídy koupající se v Seině v průmyslovém předměstí na okraji centra Paříže - rozsah historického obrazu. Díla mladého Seurata se vyznačují vytrvalou geometrií a od let 1882-1883 lze v jeho studiích malovaných přímo před motivem rozpoznat systematické uspořádání barevných doteků, které vnášejí na povrchy jeho kompozic uniformitu, jež jim dodává zvláštní jednotu.