Venuše z Urbina

Malbu si objednal Guidobaldo II della Rovere, vávoda z Urbina, pravděpodobně ku příležitosti své svatby v roce 1534. Původně měl obraz zdobit cassone, truhlu, která byla v Itálii tradičním svatebním darem. Služky v pozadí se probírají právě takovou truhlou, nejspíš hledají Venušiny šaty. I přes svůj otevřeně erotický obsah byl obraz zamýšlen jako návodný "model" pro vévodovu mladičkou manželku, Giulii Varano. Žena, která byla obrazu modelem, byla identifikována jako Angela del Moro, dobře placená benátská kurtizána, která byla známá tím, že Tiziana doprovázela na večeře. Póza ženy je založená na Giorgioneho Spící Venuši (kolem 1510), kterou Tizian dokončil. V tomto zobrazení Tizian Venuši zdomáčtil tím, že ji přesunul do interiéru, propojil ji s divákem a učinil její smyslnost explicitní.