Jedná se o jednu z mnoha maleb, které Magritte vytvořil pro patrona surrealistů a svého podporovatele, Edwarda Jamese. Toto je druhý obraz, který směřoval do Jamesovy londýnské tančírny. První byl Jamesův portrét Zakázaná reprodukce (který jsme vám už v DailyArt představili). Ve svém dopise z roku 1959 Magritte obšírně komentoval svůj obraz a zdůraznil, že jeho cílem bylo odhalit nebo evokovat "záhadnost" věcí, "které nám připadají známé [dílem chybně nebo ze zvyku]." Poté, co se rozhodl pro lokomotivu jako námět, vyvstal "problém," jak vysvětil, "jak obraz namalovat tak, aby evokoval záhadnost." Magritte dodal: "Obraz lokomotivy nám připadá okamžitě známý: jeho záhadnost nevnímáme. Abych odhalil jeho záhadnost, přidal jsem k námětu lokomotivy další námět, který nám je okamžitě známý a nevnímáme v něm žádnou záhadnost — námět krbu v jídelně." Také poznamenal, že "název La durée poignardée je sám o sobě obrazem (vyjádřeným slovy) přidaným k namalovanému obrazu" a že Time Transfixed (Zastavený čas) mu nepřipadá jako "přesný překlad." Ačkoli má anglický název nezapomenutelnou kvalitu, kterou Magritte často hledal, je také více chytlavý a zároveň méně působivý než původní francouzský. Nevyjadřuje smysl trvání a cestu časem ve slově "durée" (trvání) nebo vjem násilí něčeho probodnutého dýkou ve slově "poignardée" (probodnutý).




Zastavený čas
olej na plátně • 147 cm × 98,7 cm