Zvolit si za námět divadlo a konkrétně divadlo Sheridan, bylo pro Hoppera osobní záležitostí. Ve čtvrti Greenwich Village, jen několik bloků od umělcova ateliéru, se nacházel takzvaný Sheridan. Na začátku dvacátého století byl název synonymem pro luxusní filmový palác. Fenomén filmového divadla dokázal nadchnout 85 milionů Američanů, kteří v 30. letech 20. století chodívali každý týden na filmové promítání. Jako vášnivý divák prý Hopper řekl: "Když nemám náladu malovat, zajdu si na týden, nebo i na dýl, na film. Zajdu si na filmový maraton!" Dramatická architektura a osamělé postavy, které se v Sheridanu pohybovaly, Hoppera fascinovaly od samého začátku. Ačkoli byly postavy popsány jako opuštěné a izolované, Hopper tvrdí, že taková interpretace je přehnaná. Spíše považuje přítmí kina za vítaný oddech od sociálních konvencí života v zalidněné metropoli.




Divadlo Sheridan
olej na plátně • 64.1 x 43.5 cm