Sluneční svit v kavárně

Hopper napsal v září 1958 svému mecenáši, Stephenu Clarkovi: “Jsem moc rád, že jste zakoupil můj obraz Sluneční svit v kavárně. Myslím si, že je to jeden z mých opravdu nejlepších obrazů.” Už od mládí fascinovali Hoppera lidé v městském prostředí restaurací, jednu z takových scén nakreslil už, když mu bylo čtrnáct let. Mezi postavami je v tomto obyčejném prostředí málo komunikace, což naznačuje nedostatek emocionální interakce ve většině moderního života. Na obraze Sluneční svit v kavárně umělec zprostředkovává znepokojivé napětí mezi mužem a ženou, kteří jsou si jasně vědomi jeden druhého, ale nepřiznávají přítomnost toho druhého. Jako na většině svých obrazů vytváří Hopper nervózní klid, který naznačuje více možností příběhů.