Gorkého centrální park kultury

El Lissitzký ve svých raných letech vyvinul styl malby, ve kterém používal abstraktní geometrické tvary, které označoval jako „prouny", aby charakterizoval prostorové vztahy svých kompozic. Tvary vznikaly v trojrozměrném prostoru s často proměnlivými perspektivami. Tato technika byla v přímém protikladu s myšlenkami suprematistických teorií, které zdůrazňovaly zjednodušení tvarů a využití pouze dvourozměrného prostoru. Lissitzký se ve dvacátých letech 20. století stěhoval, strávil nějaký čas v Německu jako kulturní zástupce Ruska a potom ve Švýcarsku ve švýcarském sanatoriu poté, co mu byla stanovena diagnóza plicní tuberkulózy. Bez ohledu na to mu to nikdy nebránilo v práci, neboť pokračoval v tvorbě propagandistických plakátů, knih, budov a výstav pro Sovětský svaz. V roce 1932 Stalin požadoval, aby se umělci podřídili mnoha přísnějším pravidlům, nebo jinak budou zapsáni na černou listinu. Lissitzkému se podařilo udržet si pozici vedoucího výstav. V roce 1941 jeho tuberkulóza pokročila a způsobila jeho smrt.