Následující zpráva se objevila 30. prosince 1888 v arleském časopise Le Forum Republicain: „Minulou neděli v 11:30 večer, Vincent Vaugogh [sic], malíř holandského původu, navštívil nevěstinec č.1, požádal ženu jménem Rachel a podal jí...jeho ucho se slovy: ,Střež tento předmět svým životem'. Pak zmizel. Když se policie dozvěděla o tomto činu, který mohl spáchat jen ubohý šílenec, vydala se druhý den do jeho domu a objevila ho ležet na posteli zřejmě na pokraji smrti. Nešťastník byl rychle převezen do nemocnice". Výpovědi o tom, co se té noci odehrálo, se různí.
Ať už však byly přesné okolnosti a motivy jakékoli, které van Gogha k tomuto činu vedly, tato epizoda prakticky ukončila jeden z nejslavnějších pracovních vztahů v dějinách umění, když následující den Paul Gauguin nastoupil do vlaku do Paříže. Devět týdnů spolu bydleli ve Žlutém domě kousek od hradeb starého města Arles v jižní Francii a vzájemně se povzbuzovali jako spolupracovníci i jako soupeři. Jejich snem bylo založit „ateliér na jihu", jak říkal van Gogh, společenství umělců, jehož zakladateli by byli on a Gauguin, a kteří by spolupracovali v souladu s přírodou, a jak doufal, i mezi sebou navzájem.