Tajemství a melancholie ulice

Zde je zachycena pustá ulice zalitá tím zvláštním druhem podzimního odpoledního slunce, kdy se vše jeví jako by v nejistotě. Ještě nezapadlo slunce, ale je jasné, že den brzy skončí. Dlouhé stíny zvýrazňují každou strukturu a pohyb. Éterické světlo se zdá být téměř hmatatelné, dává světu podobu snu a v temných stínech už nastala noc. V tomto tajúplném prostoru se odehrálo nebo odehraje něco pronikavého, ale do této scény nejsme zasvěceni. Je to prázdné jeviště. Ulice je nám ukázána krátce po nebo těsně před neviděnou dramatickou událostí. Hrozivý stín sochy, která je mimo dohled, k sobě přitahuje dívku - která se také jeví jako něco víc než emanace. Bedna na kolečkách se svým temným interiérem jako by naznačovala uvěznění a ještě více zdůrazňovala pocit blížící se tragédie. Giorgio De Chirico, zakladatel stylu Pittura Metafisica (metafyzické malířství), předchůdce surrealismu, v tomto znepokojivém, strašidelném díle představuje samotný koncept ulice jako bytost hustě zahalenou historií a možnostmi, melancholií a tajemstvím. Každá obyčejná prázdná ulice se v tomto světle může jevit jako zlověstná, a přesto znepokojivě krásná.