Skutečnost

Henri Fantin-Latour se proslavil v éře impresionismu, k čemuž přispěly jeho osobní a profesní vazby na tuto skupinu. Raději však vystavoval v Salonu než s impresionisty a na rozdíl od Clauda Moneta nebo Pierra-Augusta Renoira jen zřídka maloval venku ve volné přírodě. Počátkem šedesátých let 19. století Fantin-Latour vytvářel tři žánry malby, které ho udržely v kariéře: portrét, malbu zátiší a smyšlené nebo mytologické výjevy. Portréty a zátiší s květinami a ovocem malované na zakázku byly pro Fantina-Latoura základem obživy a v Anglii si získal významnou klientelu. Největší pozornost kritiky však Fantin-Latour získal za sérii ambiciózních skupinových portrétů, na nichž se objevilo mnoho nejznámějších umělců, spisovatelů a hudebníků té doby. Jeho nápaditá díla byla často inspirována jeho velkou láskou k hudbě, jak je patrné z několika jeho obrazů, jejichž předlohou byly opery Richarda Wagnera.