Lóže v Theatre des Italiens

Divadelní publikum bylo častým námětem impresionistů, zvlášte pak publikum v lóžích, což bylo oblíbené místo pro společenská setkání. Bezpochyby nejslavnějším z těchto obrazů je Divadelní lóže (Londýn, Courtauld Institute Galleries), jenž Renoir dodal na první Impresionistickou výstavu v roce 1874. Tato malba od Evy Gonzalès vznikla ve stejné době. První verzi tohoto obrazu možná nejdřív zamítli vystavit v Salonu roku 1874, ale po úpravách se jí v Salonu roku 1879 dostalo nadšeného přijetí. Mladá malířka tvrdila, že ji učil malovat Manet, který jí radil jako přítel. Toto spojení je jasně patrné, jak ve výběru "moderního" námětu tak i v ostrých kontrastech, které tvoří bledá pleť a světlé látky na tmavém pozadí. Kytice květin umístěná na okraji lóže je přímým odkazem na malířského mistra a připomíná kytici, kterou dostala Olympie. Člověk dokonce přemýšlí o tom, jestli se Manet na malbě tohoto plátna osobně nepodílel, protože existuje jeho verze vyvedená pastelem, zachovaná jako skica. Podivné odcizení postav na obraze – Henriho Guérarda, manžela malířky, a její sestry, Jeanne Gonzalès – rovněž připomíná Manetovo rozhodnutí nikdy neposkytovat divákům explicitní interpretaci námětu, aby se tak vyhnul nástrahám anekdot a laciné sentimentality.