V roce 1924 strávil Paul Klee letní prázdniny na Sicílii, což mu poskytlo náměty pro řadu akvarelů, které zachycovaly barvy, světlo a náladu tohoto specifického místa a řadu jeho postav. Tento portrét je dobromyslnou karikatorou dámy ze severu, jíž její nesmyslný klobouk nedokázal dostatečně ochránit před intenzitou středomořského slunce. Tvar srdce na hrudi paní P. se v dílech Paula Klee objevuje často, někdy představuje ústa, nos nebo trup. Tento motiv, symbolizující životní sílu, představoval pro umělce spojení mezi živým a neživým světem a zároveň sloužil jako “přechodná forma mezi kruhem a obdélníkem." Klee se narodil ve Švýcarsku v roce 1879. V roce 1911 se zapojil do německé impresionistické skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec), kterou v témže roce založili Vasilij Kandinskij a Franz Marc. Klee a Kandinskij se stali celoživotními přáteli a podpora staršího malíře jim poskytla v té době tak potřebné povzbuzení. Do té doby pracoval Klee v relativní izolaci, experimentoval s různými styly i médii, tvořil například karikatury a symbolistické kresby, později pak malé práce na papíře vyvedené hlavně v černé a bílé. Jeho dílo také ovlivnil kubismus Pabla Picassa a Georgese Braquea, stejně jako abstraktní průhledné barevné plochy Roberta Delaunayho.




Portrét paní P. na jihu
akvarel a kresba olejovou barvou přenesená na papír • 37,6 × 27,4 cm