Hon na lišku

Když bylo dílo Hon na lišku vystaveno v roce 1893, kritici okamžitě rozpoznali jeho darwinovský podtext: „Liška se prodírá sněhem a bystře sleduje své nepřátele—dvě obrovské vrány, které se vrhají dolů, aby ji sežraly, jejich hlad je zběsilý kvůli sněhové bouři, která pokryla jejich obvyklá loviště. Další vrány neklidně krouží v dálce. Pár větviček divoké růže z minulého léta je jediným půvabným prvkem na obraze, který dostatečně odlehčuje temný charakter scény." Obecně bylo rozpoznáno, že na Homera působily vlivy japonského designu, a zvláště u tohoto díla je patrné, že kompozice může být rozdělena do tří vertikálních panelů, čímž vytváří dokonalou japonskou zástěnu. Obraz Hon na lišku byl zakoupen Pensylvánskou akademií výtvarných umění od samotného umělce v roce 1894 po jeho vystavení na každoroční výstavě této akademie.