Pierre-Auguste Renoir
Operní dům ztělesňoval kontrasty a zmatek pařížské společnosti konce 19. století a byl oblíbeným námětem progresivnějších umělců té doby (další příklady zahrnují díla umělkyně Mary Cassatt). Právě tyto společenské zvraty a pocit sociální nejistoty Renoir ve svém díle mistrně zachytil. Ačkoliv opera byla místem, kde se scházela vyšší třída i ti, kteří se snažili vylézt výše na společenském žebříčku, současně byla plná prostituce. To vedlo k tomu, že příslušníci vyšší třídy počali považovat prostor, který kdysi brali čistě za svůj, za narušený přítomností vydržovaných milenek a nově zbohatlých.
Toto dílo bylo poprvé vystaveno na první impresionistické výstavě v roce 1874. Recenze té doby poukazovaly na rostoucí obtížnost činit sociální soudy o lidech (zejména o ženách). Jeden kritik popsal zobrazenou ženu jako „postavu ze světa elegance“, zatímco jiný ji označil za varování pro mladé ženy před marnivostí a nestálostí módy.