Žena s kočkou

Jako mladý muž začínal Ferdinand Léger ve Francii jako učeň architekta (1897 až 1899), poté pracoval jako projektant (1900 až 1902) a retušér (1903 až 1904). Studoval na École des Arts Décoratifs a na Juliánově akademii. Společně s Pablem Picassem, Georgesem Braquem a Juanem Grisem se Léger řadil mezi přední kubisty let 1910 až 1920. I po vrcholném období kubismu nadále používá čiré barvy a tvoří pomocí zjednodušování námětů do geometrií kuželů, krychlí a koulí. Po druhé světové válce, když se Léger spřátelil s Le Corbusiérem a Amédeem Ozenfantem, kteří v Paříži vedli puristické hnutí, se v jeho díle začala objevovat estetika "strojů". "Žena s kočkou" patří do období, kdy tvořil velkolepé ženské postavy – některé čtoucí, jiné popíjející šálek čaje. Jsou emblémem umělcovy stylizace postav v "mechanickém" období let 1918 až 1923. Tato díla můžeme považovat za přípravná pro mistrovské dílo "Tři ženy" z roku 1921 (MOMA, New York) a jeho dvě menší verze. Léger namaloval variace jediné postavy a v rámci těch vytvořil menší, ale téměř identickou verzi "Ženy s kočkou".