Stíny na moři. Útesy u Pourville

Právě tento dojem chce Monet vyjádřit, stejně jako ho zažil jednoho dne na útesech u Pourville v roce 1882. Tento pohled je západně od Pourville a zahrnuje část vesnice, útesy mezi ní a nedalekým Dieppe s výběžky táhnoucími se za přístavem na severovýchodě. Posouzeno podle hojného použití fialové barvy, světla zářícího na vrcholu západního svahu a stínu přicházejícího zezadu se zdá, že toto dílo Monet namaloval v nadcházejícím soumraku. V jeho zpracování mořské hladiny je Monetova impresionistická technika evidentně plně rozvinuta. Stíny, odrazy a pohyby jsou zobrazeny v sérii krátkých, zakřivených tahů štetcem v čistých, nemíchaných barvivech. Zkoumáme-li obraz z dálky a díváme-li se s napůl otevřenýma očima, jednotlivé prvky splývají v optickou jednotu a zdá se, jako by povrch obrazu téměř vibroval - přesně jako za horkého letního dne u moře, kdy hladina vody je prolomena větrem a stane se z ní milion malých, blikajících zrcadel.