Kdy se vdáš?

Existence Paula Gauguina, který se vzdal svého života v Evropě, aby nalezl primitivismus na Tahiti (výsledkem tohoto rozhodnutí jsou oslňující díla jako Nafea Faa Ipoipo (Kdy se vdáš?) z roku 1892), otevírá zajímavou otázku ohledně vztahu mezi současnými a budoucími hodnotami.

Většina z nás předpokládá, že naše skutky nejsou zbytečné - že náš život má cíl, my jsme za něj zodpovědní a naše rozhodnutí mají v dosažení tohoto cíle určitou váhu. Vzhledem k tomu, že jste, milí čtenáři, jistě racionální a logicky smýšlející osoby, pravděpodobně bychom vás nenašli uprostřed zbytečných činností, které se nijak neváží k vašim přáním a cílům. My lidé máme tendenci buďto prvně konat a až zpětně ospravedlňovat naše činy (Proč jsem k ní byl tak hrubý? Aha! Ona je vlastně tak trochu snob a tohle jí ukázalo, kde je její místo.) nebo, pokud jsme dostatečně racionální, konat pouze v souladu s oním "plánem" ať už je výsledek jakýkoli (dobrá, tak ze mě nebude prezident, takže si koupím sušenky, protože sušenky zbožňuji). Odůvodňujeme správnost našeho jednání, našich snah a našich obětí tím, že zpětně viděno (až se naplní náš cíl, plán nebo náš učel), přispěly našemu úspěchu. Nejčastěji podřazujeme současné hodnoty budoucím hodnotám, ale vždy si ceníme něčeho.

Co se tedy stane, když začneme konat způsobem, který upřednostňuje současnost před budoucností? Riskujeme, že naplníme cíle něčeho bezvýznamného? Způsobí jakákoli budoucí hodnota to, že všechny předešlé činnosti se stanou zbytečnými? Nebo je i tato cesta hodnotou sama o sobě? Já jsem se s následující otázkou potýkal velice dlouho: jaká je hodnota dosažení právnického titulu, pokud si nejsem jistý, zda po nabytí tohoto titulu budu vykonavatelem práva? Gauguinovo dílo, jeho život a umění, které má na uměleckém trhu hodnotu celého jmění, vyvolává podobnou otázku. Otázku, kterou budu nazývat "Gauguinovým dilematem".

Zkuste na základě několika poskytnutých faktů určit hodnotu, kterou tohle dílo pro Gauguina mělo.

1) Tento obraz byl v roce 2015 prodán za jednu z nejvyšších částek na světě (300 milionů dolarů), malíř byl v tuto dobu po smrti a za jeho života nebyl schopný tentýž obraz udat za 1500 franků.

2) Namaloval jej na Tahiti, kam cestoval za primitivismem, ale namísto toho objevil Tahiti ovlivněné francouzskou a evropskou kulturou (autorka jeho životopisů Belinda Thomson podotýka, že se musel cítit zklamaný)

3) jedná se o náherný obraz

4) Gauguin se rozhodl plně věnovat malbě poté, co zbankrotoval po letech úspěšného podnikání

5) byl uznáván pro svá geniální díla...ale až po smrti....

Asi dokážete vytušit kam tímto dilematem mířím. Pokud byste k tomuto tématu rádi cokoli dodali, budeme rádi za komentáře nebo emaily.

Artut Deus Dionisio