Slunečnice

Po následující čtyři týdny budeme každou neděli představovat sbírku Kunstmusea Bern ve Švýcarsku. Stále se rozrůstající sbírka v současné době obsahuje více než 3 000 obrazů a soch a 48 000 kreseb, grafik, fotografií, videí a filmů. Kořeny muzea sahají až k revolučním myšlenkám konce 18. století, které v roce 1809 vedly k otevření první muzejní budovy zakládající Státní uměleckou sbírku a v roce 1879 současné budovy v Bernu. Tak si to užijte :) Začínáme tímto velkolepým van Goghem :) Uvidíme se zítra!

Vincent van Gogh namaloval během svého krátkého uměleckého života mnoho květinových zátiší. Asi tucet z nich zobrazuje slunečnice. Čtyři z těchto děl - včetně našeho obrazu - nezobrazují květiny v plném květu ve váze, ale spíše ležící zvadlé na stole nebo na podlaze. Stejně jako chudí lidé poznamenaní životem nebo staré, obnošené boty, považoval umělec zvadlé květiny za hodné namalování. Přestože jsou květiny zvadlé, umělec je představuje nesmírně živě, energicky a dynamicky. Z příslušného středu obou květů se po plátně vířivým pohybem rozlévají různobarevné tahy štětce. Nanesením barvy rytmickými tahy štětce umělec zcela rozpustil podklad, na němž oba květy leží. Obraz tak působí ploše a přestává být trojrozměrný. Stejně jako téměř u všech van Goghových děl vyjadřují barvy a jejich nanášení vnitřní napětí umělce při malování.

Z finanční nutnosti van Gogh některá svá díla přemaloval. Rentgenový snímek našeho obrazu odhalil pod slunečnicemi obrysy portrétu muže, pravděpodobně autoportrétu. Van Gogh obraz věnoval svému příteli malíři Paulu Gauguinovi. Od Gauguina se oba obrazy dostaly do vlastnictví obchodníka s uměním Ambroise Vollarda, který je prodal malíři Edgaru Degasovi. Když byla Degasova soukromá sbírka zlikvidována, obraz se počátkem 70. let 20. století dostal do vlastnictví rodiny Hahnloserů, kteří jej nakonec věnovali uměleckému muzeu v Bernu.