Během éry renesance nebylo vůbec snadné prosadit se jako malíř v patriarchální společnosti ovládané mužskými umělci. Přesto zde byla jedna žena, které se podařilo prorazit skleněný freskový strop - italská renesanční malířka Sofonisba Anguissola. Její otec ji jako nejstarší z pěti dcer podporoval v tom, aby rozvíjela svůj talent a stala se umělkyní.
Ve 22 letech odjela do Říma, kde její skici zaujaly Michelangela; uvědomil si, že Sofonisba má opravdový talent a další dva roky ji učil a vedl. Jak se šířily zprávy o jejím výjimečném nadání, dostala se brzy na dvůr španělského krále Filipa a v roce 1559 se stala dvorní dámou královny Alžběty z Valois a později také dvorní malířkou, což byl v tomto období pro ženu velký počin. Později Sofonisbě král Filip dohodl aristokratický sňatek, to ovšem nijak nezmírnilo její umělecký zápal a pokračovala v kariéře malířky. Kromě uznání od Michelangela a královské rodiny ji požádal papež Pius IV., aby pro něj namalovala portrét královny Alžběty.
Na olejomalbě Autoportrét s paletou vidíme Sofonisbu, jak sedí s paletou před svým obrazem Ježíše a Marie. Tento obraz ukazuje, že byla nejenom výjimečně nadanou malířkou, ale zdůrazňuje také její náboženskou povahu a oddanost. Její palička, používaná k podepření ruky při malování, a štětec tvoří kříž; štětec ukazuje na postavu Ježíše. Vypadá to, jako by nás Sofonisba vedla pryč od své postavy v popředí, aby se soustředila na náboženskou scénu; to ukazuje Sofonisbinu skromnost a znovu směřuje pozornost diváka na to, co je na portrétu nejdůležitější, není to ona ale Ježíš s Marií.
Sofonisba se nikdy nestala tak slavnou jako její mužští kolegové, ale vytýčila cestu pro další ženy své doby i dál, aby se staly seriózními studentkami umění a umělkyněmi. Sofonisba prožila dlouhý život, zemřela v 93 letech a zanechala po sobě značnou sbírku prací, které najdeme v muzeích po celé Evropě.
Heidi Werber