Unknown Artist
Osm postav v životní velikosti v kápích, každá s heraldickým štítem, vytvořených z polychromovaného vápence a zdobených zlatem a olovem, drží na ramenou katafalk, na němž spočívá podobizna Phillipa Pota z Citeaux. Postavy jsou zachmuřené a pietní, hlavy mají skloněné v zármutku. Ačkoli postavy prožívají svůj smutek každá sama za sebe, dohromady je spojuje jejich účel nositelů podobizny a společně demonstrují jednotné poselství smutku. Jejich štíty naznačují, že je spojují také pokrevní svazky, všichni totiž pocházejí z burgundského rodu. Pot má na sobě kompletní zbroj a přilbu, přes které má krátký surcot zdobený dalšími heraldickými barvami a symboly, a leží na popsané desce s rukama v modlitbě, s mečem po boku a lvem u nohou - jak se na rytíře, šlechtice a královského služebníka sluší.
Pot osobně dohlížel na návrh své hrobky a je z ní zřejmé, že nejyvšší hodnoty pro něj představovaly jeho rod, postavení a náboženská oddanost. Velkolepý design hrobky vytváří vizuálně ucelenou a jednotnou scénu: osm nosičů je pravidelně rozestavěno a podobně oblečeno, což navozuje pocit společného cíle. Tato koalice mezi postavami spolu s heraldickým štítem, který každý z nich nese, zdůrazňuje Potův zájem o rod. Nápadná nákladnost svědčila o bohatství a velikost hrobky dokazuje, že Pot si mohl dovolit s jistou razancí demonstrovat své postavení v nadživotní velikosti. Toho dosahuje skupina stojících postav, která toto umělecké dílo odlišuje: ležící postavy v životní velikosti nebyly zdaleka neobvyklé, ale stojící postavy, ty byly skutečně inovativní. Zahalení těchto osmi mužů do černých hábitů navíc umocňuje jejich přítomnost a činí je poněkud tajemnými, což v divákovi vyvolává poddajnou a zároveň přemýšlivou reakci. Tímto způsobem Pot divákovi připomíná svou moc i úctu, kterou vzbuzoval u ostatních, ale také naráží na hluboce zbožný aspekt, protože v těchto postavách vidíme jeho příbuzné v mnišských rouchách, utopené ve smutku, který, jak Pot doufal, budou při jeho odchodu pociťovat.
Monumentální vzhled hrobky svědčí o Potově sebevědomí, které vnesl do vlády Ludvíka XI. v době, kdy se francouzská monarchie přetvářela a snažila se o odvážná umělecká prohlášení, jako je toto. Potova hrobka přispěla k velkoleposti rodícího se nového krále a připravila půdu pro další mecenáše stejně impozantních uměleckých děl.
- Sarah