Martin Johnson Heade
Šťastný Mezinárodní den muzeí!
Slavný idiom "ticho před bouří" je na této mořské scenérii od amerického umělce Martina Johsona Heada dokonale vyobrazen. Jedná se o studii kontrastů: osvětlené popředí oproti temnému zálivu a obloze, klidná voda a sedící osoby v porovnání s vířícím mračnem. Scéna se jeví jako klidná, přesto panuje zjevné napětí. Ve středu obrazu se nachází plachetnice, strohá trojúhelníková lodní plachta odděluje dva rozlehlé úseky temna. Je uvězněna mezi břehy, mezi bouří a bezpečím.
Na rozdíl od umělců hudsonské školy (Hudson River School), kteří zobrazovali majestátnost přírody pomocí členitých údolí a dramatických vodopádů, vyhlížejí Headovy krajiny tlumeněji a nepodléhají romantizaci. Rád zobrazoval pobřežní solné bažiny Nové Anglie, často zahrnoval i stohy slámy. Vzájemné působení světla a atmosféry bylo jeho hlavním zaměřením, jak je znát z vícero obrazů, které znázorňují hrozivé bouře. Dnešní obraz byl namalován na základě skici, kterou Heade vytvořil poté ,co se stal svědkem bouře u Narragansettského zálivu na Rhode Island kolem roku 1858. Stejná skica posloužila jako východisko pro obraz Bouřka v zálivu Narragansett o deset let později.
Heada celým jeho životem provázela fascinace kolibříky. Strávil rok v Brazílii, kde namaloval přes čtyřicet pláten nádherně zbarvených kolibříků v bujném tropickém prostředí. Měl v úmyslu zahrnout tato díla do obsáhlé knihy s názvem Klenoty Brazílie, ale jeho vize nebyla nikdy realizována. I přesto maloval Heade kolibříky i nadále, často u orchidejí. Taková díla se později stala jeho charakteristickým symbolem (jeden podobný obraz najdete i v archívu DailyArt).
V pozdějších letech se Heade usadil na Floridě a zaměřil se na zátiší s květinami jihu, převážně magnóliemi. Jeho dílo z roku 1890 Velké magnólie na modrém sametu bylo použito na poštovní známce Spojených států v roce 2004. Heade byl všestanný a produktivní malíř s dlouhou kariérou, ale za svého života se těšil jen průměrné oblíbenosti. Po jeho smrti v roce 1904 byl zapomenut na desítky let, k jeho znovuobjevení došlo ve 40. letech 20. století a od té doby je uznáván pro své umělecké úspěchy.
- Martina