Kromě toho, že byl lékař a filosof, byl Carl Gustav Carus i německý romatický malíř. Byl především samouk, jeho obdiv ke krajinomalbě pocházel z jeho četných cest Evropou, přes Francii, Itálii, Skotsko a Anglii.
Výhled na záliv v Neapoli namaloval, když pobýval v Castel dell'Ovo, hradu v Neapolském zálivu. Je jasné, že Carus byl při malování tohoto obrazu zasažen vlnou romatického nadšení. Vypadá to, jako bychom stáli u něj v pokoji a hleděli ven pootevřenými dveřmi. Vidíme opuštěnou kytaru, stín rozprostírající se v prostoru dveří, krajinu v modrém oparu v dálce, otevírající se dveře. Tohle všechno umožňuje divákovi, aby se ponořil do atmosféry, kterou chtěl Carus na obraze docílit. Ponurý pokoj se slabým osvětlením se zdá být v symbolickém kontrastu k nekonečné krajině, nechává nás vklouznout do dobrodružství přímořské scenérie. Carusův obdiv krásy této krajiny byl evidentní, sám prý označoval tenhle výhled jako modré dálavy.
- Alexander Smith