Portrét houslistky

Ještě než začnu vyprávět dnešní příběh, chci zmínit, že tento měsíc bude speciálně věnovám ženám–umělkyním. Snažíme se je tu uvádět tak často, jak jen to jde, a dnešní šance se nám naskytla díky Národnímu muzeu ve Stockholmu :) Připravte se i na další kousky!

Anne Vallayer (1744–1818) byla zvolena do Francouzské akademie umění ve věku pouhých 26 let. Jednalo se o v té době pozoruhodnou událost vzhledem k mládí umělkyně a skutečnosti, že byla ženou, a ke všemu neprovdanou, v instituci zcela ovládané muži. Nic nenasvědčuje tomu, že by se Vallayer těšila královské záštitě, ale o mentory z řad akademiků neměla nouzi. Jejím učitelem byl krajinář Claude-Joseph Vernet. Právě jako malířka zátiší byla Vallaeyr zvolena do akademie.

Vallayer, která se v roce 1781 provdala za Jean-Pierre-Silvestera Costera, úspěšného právníka, se specializovala především na květinovou malbu. Díky efektivnímu využití barev a obratnému iluzionismu byla její zátiší velmi žádaná, ale v hierarchii dobových témat byla na poměrně nízké úrovni. Vallayer-Coster se proto pokusila rozšířit svou škálu motivů o předměty obvykle spojované s historickou malbou. V naději, že přiláká královské klienty, malovala také portréty, což vedlo k zakázkám od králových tet a od královny Marie Antoinetty.

Navzdory své ambici rozšířit škálu svých motivů, Vallayer-Coster namalovala jen velmi málo portrétů a na mnoho z těch, jež malovala, měla přímou osobní vazbu. Ve světle této skutečnosti a určité podobnosti vědci odhadují, že Portrét houslistky je žánrový obraz jedné ze tří sester umělkyně - Madeleine, Elisabeth nebo Simone. Není známo, zda některá z nich skutečně hrála na housle, ale jasné je, že Vallayer-Coster měla mimořádný dar pro ztvárnění hudebních nástrojů. Samostatnou kompozicí prostupuje pocit klidu a rozjímání. I přerušené struny přispívají k vizuální dokonalosti obrazu a zároveň vyvolávají otázky po svém významu. Portrét houslistky bezesporu patří mezi přední díla této umělkyně.