14.7.1862 se narodil Gustav Klimt, jeden z čelních představitelů vídeňské secese.
Dnes ale nebude tématem jen narození, ale i smrt. Námět smrti fascinoval mnoho malířů. V představách často vystupuje jako personifikovaná moc, známá coby Smrtka - živoucí kostra, jež přináší smrt oběti, kterou si vyhlédla. Což vede k tomu, že se lidé v některých pohádkách pokoušejí setkání s ní předejít a udržet se tak při životě, nebo se jí vyhýbají za pomoci úplatků a lstí. Tato část představ však není součástí dnešního díla.
Dnes představovaný obraz je jiný. Vedle smrti (s holí v ruce a zákeřným úšklebkem upřeným na život) vidíme skupinu lidí, která působí dojmem plným energie a naděje. Nahá těla se k sobě choulí a obkopuje je množství květin a ornamentů. V tomto nekonečném koloběhu života jsou zastoupeny všechny věkové skupiny od miminka až po babičku. Smrt dokáže vzít život několika jednotlivcům, ale lidstvo jako celek zvládne vždy uniknout sevření smrti. V této odvážné kompozici ilustruje vídeňský umělec univerzální alegorii koloběhu života. Kruhu, který se donekonečna opakuje.
Pokud by Vás zajímalo, proč je Klimt tak známý, přečtěte si o tom zde. :)