Dnešní dílo prezentujeme díky Slovenskému národnímu muzeu (Historickému muzeu). Tento kousek lze vidět na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, která představuje společný projekt Slovenského národního muzea v Bratislavě a Národního muzea v Praze na počest stého výročí založení Československa (1918–1992) ve střední Evropě.
Tento působivý, velký obraz byl vytvořen Janem Hálou – rodákem z Česka, který strávil většinu života na Slovensku. V roce 1923 se Hála usadil na slovenské vesnici ve Važci pod Vysokými Tatrami. Jeho osobité umělecké zaměření obsahovalo dokumentování této svébytné země a jejího folklóru, které zaznamenával tradičními výtvarnými prostředky. Věnoval svůj čas také ilustracím a stal se jedním ze zakladatelů moderních slovenských ilustrací pro děti a mládež. Hála byl též aktivní v etnografii a dokumentární produkci. Přispíval svými eseji i do českého tisku, Lidových novin.
Námět této žánrové kompozice zahrnuje skupinu žen, jak odchází z vesnického kostela, s hornatou krajinou Tater v pozadí. Ženy mají na sobě lidový kroj, který pochází z vesnice Važec ve slovenském regionu Liptov a představuje bohaté barevné dekorace. V Hálově použití různorodosti barev můžeme spatřit prvky stylizované secesní dekorace, něco, co bylo charakteristické pro uměleckou tvorbu raných 30. let 20. století. Hála byl okouzlen oblastí Važce a její krajinou. Jeho díla obzvlášť reflektují přitažlivost místního folklóru (zvyky, oděv, lidové příběhy a písně). Važec inspiroval dokonce více slovenských a českých osobností, které byly aktivní v kultuře, jako třeba Jána Kollára, Ondreje Halašu, Karla Plicku a Pavola Socháňa. Kromě Hály, umělci Jaroslav Augusta a František Havránek zůstali ve Važci.
- Martina Vyskupová