Před 500 lety zemřel Leonardo da Vinci, jeden z nejpozoruhodnějších umělců v historii světa.
Zajímavé však je, že Leonardo nezemřel ve své zemi, Itálii, ale ve Francii. Odstěhoval se tam v roce 1516, když mu bylo 64 let, aby dožil v pěkném panském domě v Clos-Luce poblíž Amboise. Nebylo mu totiž dobře a jeho ruka byla příliš zmrzačená na to, aby mohl malovat, ale on a jeho obdivující nový patron, František I., mladý francouzský král, se stali blízkými přáteli, kteří diskutovali o všem od filozofie až po umění, architekturu a inženýrství. Giorgio Vasari v roce 1550 ve svém díle Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů zaznamenal, že Leonardo skutečně zemřel v králových náručí, přičemž král „podpíral hlavu, aby mu poskytl takovou pomoc a prokázal mu takovou laskavost, jak jen mohl, v naději, že zmírní jeho utrpení."
Leonardo na svou cestu do Francie vzal s sebou i Monu Lisu, a proto je nyní slavný obraz k vidění v Louvru. Dnes ale představujeme další superslavný obraz velkého mistra, Dámu s hranostajem (díky Národnímu muzeu v Krakově <3).
Námětem portrétu je Cecilia Gallerani, namalovaná v době, kdy byla milenkou Ludovica Sforzy, vévody z Milána, a Leonardo byl zrovna tou dobou ve vévodových službách. Je to jeden z pouhých čtyř portrétů žen namalovaných Leonardem, další jsou Mona Lisa, Portrét Ginevry de' Benci a La belle ferronnière.
Cecilia byla členkou velké rodiny, která nebyla ani bohatá, ani urozená. Její otec nějakou dobu sloužil u vévodova dvora. Když byl její portrét namalován, bylo jí asi 16 let a byla známá svou krásou, učeností a poezií. Byla provdána přibližně v šesti letech za mladého šlechtice z rodu Visconti, ale v roce 1487 podala žalobu na zrušení manželství z nezveřejněných důvodů. Žádosti bylo vyhověno. Stala se vévodovou milenkou a porodila mu syna, dokonce i po jeho svatbě s Beatrice d'Este před 11 lety. Beatrice byla zaslíbena vévodovi, když jí bylo pouhých 5 let, a provdala se za něj, když jí bylo 16 v roce 1491. Po několika měsících zjistila, že se vévoda stále schází s Gallerani, a donutila vévodu ukončit vztah tím, že ji provdal za místního hraběte jménem Bergamino.
P.S. Životopis renesančního génia stále nabízí záhady, jednou z nich je skutečnost, že čtyři z pěti dochovaných portrétů zobrazují ženské postavy. Přečtěte si o tom více zde.