Letní noc

Vím že už není léto, ale komu by se nestískalo?  : )

Eilif Peterssen byl jedním z šesti malířů, kteří trávili léto 1886 na farmě Fleskum v Bærum mimo Kristianiu; zbylími pěti byli Christian Skredsvig, Gerhard Munthe, Erik Werenskiold, Kitty Kielland, a Harriet Backer. Inspirováni zářivými podvečery Norského léta, zpracovali několik atmosferických, krajinářských obrazů. Byli úsvitem Neo-Romantismu, který se prokázal být jedním z hlavních pramenů Norského umění až do přelomu století.

Peterssenovým nejvýznamějším příspěvekem je Letní noc, poetické vyobrazení místního jezera, Dælivannet, v jemném světle. Hladina jezera je naprosto poklidná, odráží bledý, voskový měsíc a několik mraků, rudých na noční obloze.  Umělec vystihl scénu tak z blízka, že jsou kmeny bříz až hmatatelné.  Nalevo leží vyvrácený kmen břízy, který dodává obrazu perspektivu; kompozice je mimo ni vyvážená a barvy tlumené.

Atmosferické Neo-Romantistické obrazy stojí jako kontrast vůči světlému, nestraně observačnímu provedení plein-air obrazů, které byly pro onu dobu tak typické, representované například právě Erikem Werenskioldem a Gerhardem Munthenem. Letní noc Kitty Kiellandové je podobná Peterssenovo zobrazení stejné scény, ale ukazuje větší část Dælivannet.

Dnešní obraz prezentujeme díky Nasjonalmuseet v Oslu.  : )

P.S. Severní bílé noci také fascinovaly umělce; Zde je série Letních nocí vyobrazená slavným autorem Výkřiku, Edvardem Munchem.