Juan Carreño de Miranda
#stopbullying
Dívka z tohoto obrazu se jmenuje Eugenie. Není jako jiné slavné dívky z dějin umění. Neusmívá se, ani diváka nesvádí. Není bohatá ani urozená, i když její šaty tomu mohou napovídat. Byla namalována proto, že pro lidi z jejího okolí byla vnímána jako zrůda.
Na španělských šlechtických dvorech přetrvávala v 16. století fascinace podivnostmi přírodního světa a projevovala se mimo jiné zájmem o lidi s nějakou duševní či tělesnou anomálií. Takoví lidé byli zaměstnáváni pro zábavu mocných a byli také často zobrazováni na obrazech. Dvě díla Juana Carreña de Mirandy jsou pozoruhodným příkladem této fascinace a dokládají, jakou roli hrálo malířství v dřívějších historických obdobích. Oba obrazy představují šestiletou dívku, známou jako La Monstrua, jejíž mimořádná velikost (vážila téměř 70 kilogramů, tedy asi 154 liber) způsobila v Madridu senzaci, když ji tam v roce 1680 převezli. Spekulovalo se, že její obezita byla důsledkem hormonální poruchy, například Cushingova syndromu nebo hyperkortikalismu. Ze dvou obrazů ji tento zobrazuje oblečenou, zatímco na druhém je nahá.
Deformace je na nich prezentována způsobem, který by nám dnes připadal krutý, ale který zcela souzněl s dobovými mravy ohledně odlišnosti. Nejenže se zamýšlíme nad obrazem mladé dívky vystavené jako přírodovědný exemplář, oblečené i nahé (o to pozoruhodnější je, když si uvědomíme velmi restriktivní kulturní postoje k jakémukoli druhu ženské nahoty v tomto období), ale sledujeme také hru podob, která do značné míry odpovídá dobovému vkusu. S nahotou odhalující její korpulentnost a s hrozny v rukou a zdobícími její hlavu se proměňuje v Bakcha; oblečená, její luxusní, šarlatové šaty vytvářejí záměrný kontrast s její fyzickou podobou a činí její nahý portrét ještě explicitnějším.
P.S. V dějinách umění existuje mnoho kontroverzních témat a obecný postoj k některým jevům se v posledních letech postupně mění. O novém způsobu interpretace Medúzy v umění, zejména ve světle diskuse #MeToo, si přečtěte zde.