Když v roce 1819 Charles Willson Peale maloval tento portrét pro účely výstavy ve svém Muzeu ve Filadelfii, bylo Yarrowu Mamoutovi, afroamerickému muslimovi a osvobozenému otrokovi, údajně už 140 let. Přestože Peale zjistil, že se jednalo o chybný výpočet, příběh 83letého Yarrowa (cca 1736–1823), rodáka ze západoafrické země Guinea, který byl gramotný v arabštině, byl i tak pozoruhodný. Jak poznamenal Peale, Yarrow „vlastnil bankovní akcie, žil ve svém vlastním domě a byl se svou situací spokojený“.
Obraz je vzácným reprezentantem etnické a náboženské rozmanitosti rané Ameriky a je vynikajícím příkladem pozdního naturalistického stylu Pealea. Vyniká zejména přímým a chápavým napojením umělce na svůj objekt a zkušeným vykreslením detailů týkající se jeho fyziognomie a stáří. Yarrowova pletená čepice vypadá jako kufi, klobouk, který tradičně nosili afričtí muslimové jako projev svého náboženství nebo africké identity, ale Peale rafinovaně využívá jeho žlutého pruhu tak, aby dokázal zvýraznit upřený pohled s jiskrou humoru a moudrosti.
Při tvorbě tohoto portrétu bylo Pealeovi 77 let; v té době shromažďoval poznatky o osobních vlastnostech, jež podle něj měly zajistit svému nositeli dlouhý život. Ve svých spisech a muzeálních expozicích oslavoval Peale moudré rozhodování, které podle něj přispívá k udržování pevného zdraví a pozitivního přístupu. Yarrowovu houževnatost navzdory těžkému životnímu osudu vnímal jako vzor vynalézavosti, pracovitosti, střídmosti a neochoty nechat se odradit.
Tímto obrazem pokračujeme v oslavách Měsíce černošské historie. Kvůli autorským právům nemůžeme představit v aplikaci tolik černošských umělců, kolik bychom si jen přáli (i když se snažíme dělat maximum!); skočte se podívat na náš DailyArt Magazín :)
P.S. Zde najdete příběh Harriet Powersové, černošské lidové umělkyně, která si vydobyla zpět svou slávu! <3