Na tomto obraze ztvárnil Caravaggio (1571 - 1610) příběh z biblického Nového zákona: třetí den po ukřižování šli dva Ježíšovi učedníci do Emauz a potkali vzkříšeného Krista. Zpočátku se ale nedovtípili, že se jedná o Ježíše; prozradil se jim až při společné večeři: „...Vzal chléb, požehnal ho, rozlámal a podal jim jej. V tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho, ale on jim náhle zmizel.“ (Lukáš 24: 30-31)
Obraz vznikl v době Caravaggiovy největší slávy. Typicky pro Caravaggia vypadají učedníci jako obyčejní pracující muži s vousatými vrásčitými tvářemi, kontrastujícími s mladým bezvousým Kristem, který jakoby přišel z jiného světa. Brilantně vystihnul dramatické vyvrcholení příběhu, okamžik, kdy učedníci pochopí, s kým mají po celou dobu tu čest. Z jejich chování vyčteme ohromení: jeden prudce vstává ze židle, druhý rozpažil ruce v nevěřícném gestu. Dramatičnost scény je ještě umocněna ostrým nasvětlením.
P.S. Caravaggia určitě znáte, ale tušíte, jak zemřel? Pravdu už se asi nikdy nedozvíme, a tak dejme prostor tajuplným zkazkám...