Bukový les I

Dnes si představíme poslední dílo ze Staatliche Kunstsammlungen Dresden (Státních uměleckých sbírek Drážďany), které byly pro tento měsíc naším partnerským muzeem. (A dnes také končí předprodej DailyArt kalendářů na rok 2024 s 25% slevou; nepropásněte jej!)

Obrazy žen od Gustava Klimta (1862 - 1918) jsou vrcholem vídeňské secese přelomu 19. a 20. století. Ke krajinomalbě si však našel cestu až v pozdějším věku. Během svých letních pobytů ve Seewalchen am Attersee, kam jezdíval od roku 1898, maloval, řečeno jeho vlastními slovy, i „malý bukový lesík (zalitý sluncem) s příměsí několika jehličnanů“. Z kartonu si vyřízl čtvercový rámeček, a s jeho pomocí vybral úsek lesa, na němž obloha a horizont téměř chybí. 

Ve vyvážené kompozici Bukového lesa I divák nenachází žádný úběžník (bod, ve kterém se setkávají rovnoběžné linie - pozn. překl.). Od vysokého horizontu se směrem k divákovi prostírá pečlivě namalovaný porost mladých stromků (nejspíše bříz a osik). Světlo dopadá na listí, které je vykresleno údery a otisky štětce charakteristickými pro impresionisty. Barva je nanášena tence, ve vyvážených tónech a bez šerosvitných kontrastů. Obraz působí velmi jemně. Listoví, třpytící se jako minerály, skvrnky na kůře stromů a hravé flíčky slunečního světla se spojují v ornament pokrývající celou plochu plátna.

V roce 1901 namaloval Klimt jedlový les - již zde se zabýval rytmem paralelně řazených kmenů stromů, ovšem stále navazoval na symbolismem nabité, atmosféru vyzařující krajiny typické pro přelom století. V Bukovém lese I je natolik blízko přírodě, že vůle ke stylizaci a experimentům ustupuje kouzlu skutečně viděného.

P.S. Každý zná od Klimta Polibek a Dámu ve zlatém. Ale vsadíme se, že neznáte tyto úžasné Klimtovy portréty, ani jeho naprosto jedinečné obrazy stromů!