č. 57, areál svatyně Kameido Tenjin

Hirošige byl posledním významným mistrem školy ukiyo-e ("obrazy vznášejícího se světa"). Hirošige prožil celý svůj život ve městě Edo (dnešní Tokio). V roce 1831 začal Hirošige pod vlivem Hokusaie, jehož Třicet šest pohledů na horu Fudži z roku 1823 představilo masovému publiku komerční krajinomalbu, vytvářet první ze série lyrických, dramatických krajinomaleb, které obsahovaly obrazy slavných míst (meišó). Ty vyvolávaly sezónní nálady, které literární a umělecká tradice spojovala s různými místy v období Edo (1600-1868).

Svatyně Kameido Tendžin, kterou zde představujeme, je součástí edice Sto slavných pohledů na Edo. Tvoří ji 119 krajinných a žánrových dřevorytů z poloviny 19. století v Edu. Jedná se o ambiciózní jednolistovou sérii, která je ukázkou umělecké vize a řemeslné zručnosti a ztělesňuje vynalézavost barevného dřevorytu ukiyo-e a společně uplatněný talent návrháře, řezbáře, tiskaře a vydavatele.

Svatyně Kameido Tendžin byla přemístěna na východní břeh řeky Sumida na okraji města v 60. letech 16. století, kdy bylo Edo obnoveno po strašlivém požáru. Japonské barevné dřevoryty, jako je tento výjev s detailním přiblížením fialových květů vistárie ladně padajících podél sloupu s obloukovým mostem za ním, inspirovaly Clauda Moneta při malování jeho zahrady leknínů v Giverny.

Toužíte po dalším japonském umění? Prohlédněte si naši sadu 50 pohlednic japonského umění a naše stolní a nástěnné kalendáře DailyArt 2024 (které jsou nyní v předprodeji -25 %) tady!

P.S.: Věděli jste, že Hirošigeho dílo inspirovalo mimo jiné Vincenta van Gogha? Přečtěte si o jeho obraze Most v dešti.