Horace Pippin
Horace Pippin (1888-1946), malíř-samouk pocházející z malého města West Chester v Pensylvánii, se vydal na uměleckou dráhu ve 37 letech. Patří k nejvýznamnějším afroamerickým umělcům 20. století. Jeho práce jsou vysoce hodnoceny pro unikátní umělecký styl a osobité pojetí života v Americe. V roce 1917, kdy mu bylo 29 let, narukoval do národní gardy a podle jeho vlastního vyjádření byla právě 1. světová válka oním katalyzátorem, který v něm probudil umělce. Ve francouzských zákopech si Pippin vedl ilustrovaný deník. Přestože se z něj dochovalo jen šest kreseb, je na nich již patrná táž nezaměnitelná imaginace, která charakterizuje jeho pozdější díla.
Později, ke konci 2. světové války, namaloval Pippin cyklus Svatá hora tvořený čtyřmi plátny, z nichž poslední zůstalo nedokončeno. Vycházel ze starozákonní pasáže v knize Izajáš líčící prorokované království míru (Vlk a beránek se budou spolu pást, lev jako dobytče bude slámu žrát, pokrmem hada bude prach. Už žádná zloba, už žádná záhuba nikde na celé mé svaté hoře, praví Hospodin. - pozn. překl.) a odrážel umělcovo duchovní cítění. Pippin vyrostl v Africké metodistické episkopální církvi a se sakrálním uměním se zřejmě setkával pouze ve formě masově produkovaných barevných litografií ilustrujících Bibli nebo visících ve vstupu do kostela. Přestože se biblickou tematikou zabýval jen v deseti dílech, tj. jen v relativně malé části ze svých prací, právě tyto obrazy (včetně Svaté hory) patří mezi jeho nejlepší a nejúspěšnější.
Dnešní dílo připomíná cyklus Království míru, který namaloval v letech 1820 až 1848 Edward Hicksseries (1780-1849), a Pippin jej nepochybně musel znát. Pippin téma upravil tak, aby odráželo jeho osobní zkušenosti i současné kulturní klima. Uprostřed kompozice stojí pastýř afrického původu oděný v zářivě bílém rouchu. Obklopuje jej skupina dětí a skutečných i mýtických zvířat, za nimiž je hluboký les. Pastýř je Pippinovi nápadně podobný a často bývá interpretován jako jeho autoportrét. S harmonickým popředím kontrastuje hrozivý výjev číhajících vojáků u vojenského hřbitova v pozadí. Obraz Svatá hora I je datován 6. června 1944, tj. v Den D, klíčový den 2. světové války, kdy se spojenci vylodili v Normandii, což symbolicky ještě umocňuje ideologický kontrast mezi válkou a mírem.
Toto dílo je součástí našich oslav Měsíce černošské historie! :)
P.S. Pokud máte rádi obrazy se zvířátky, potěšte se sadou 50 zvířecích pohlednic. :)
P.P.S. Seznamte se s Horacem Pippinem podrobněji a prohlédněte si výběr z jeho unikátních děl!