Édouard Manet
Édouard Manet (1832-1883), jeden z prvních umělců 19. století malující moderní život a klíčová postava při přechodu od realismu k impresionismu, miloval vše španělské. Cesta do Španělska v roce 1865 mu umožnila lépe poznat dílo španělských mistrů, jako byli El Greco, Goya a Velázquez, a malovat scény a postavy typické pro španělskou kulturu.
Modelem pro švarného mladého španělského Maja (španělského dandyho z nižší společnosti) stál Manetovi mladší bratr Gustave. Má na sobě stejné kalhoty a bolerko, jaké Manet použil pro obraz Mademoiselle V. v kostýmu Espady (tj. zápasnice s býky). Obě díla byla roku 1863 vyloučena z tehdejší nejvýznamnější oficiální francouzské umělecké výstavy, Salonu, ale získala uznání na tzv. Salon des Refusés, paralelně probíhající „výstavě odmítnutých“. Ta byla nesmírně důležitá pro nastupující malířskou avantgardu: byla tu vystavena dnes již klasická Manetova Snídaně v trávě nebo Symfonie v bílé č.1: Bílá dívka, kterou namaloval James McNeill Whistler. Pozornost kritiků nastupující avantgardu v malířství zároveň legitimizovala.
Manetovy živé barvy a rázné tahy štětcem si vysloužily chválu mnoha kritiků. Někteří mu ale vyčítali nedostatečnou psychologickou hloubku v Majově portrétu, jiní zase kritizovali, že obličej a ruce měly být zpracovány detailněji než oděv.
P.S. Zde najdete 10 nejlepších portrétů od Édouarda Maneta. Znali jste je všechny?