Potěšení z plesu

Jean-Antoine Watteau (1684-1721) byl malířem vlámského původu. Stal se nejvýznamnějším z Rubensových francouzských následovníků. Oživil upadající barokní styl, který přetvořil v jemnější, přirozenější, méně formální klasické rokoko. Watteauovi bývají připisovány zásluhy na vytvoření žánru fêtes galantes (tj. galantní slavnosti), výjevů plných bukolického idylického půvabu, doplněného nádechem teatrálna. Některé z jeho nejslavnějších námětů pocházejí ze světa italské komedie a baletu.

Trochu zvláštní je, uvážíme-li název díla, že na obraze mnoho tance není. Muž se ženou poblíž středu obrazu se navzájem uklánějí, jak bylo zvykem při menuetu, nejvýznačnějším tanci 18. století. Nejspíš jde o přípravná gesta předznamenávající menuet. Nikdo další na obraze netančí, ale nikdo taky nezabírá na scéně tolik místa jako tato dvojice. Rozložení prostoru napovídá, že by někteří další aktéři mohli být diváky, kteří se k tanci připojí v průběhu. Mnozí nedávají na tanec vůbec pozor; podívejte se, jak se ti „povídálci“ v prostoru tísní. Na schodech po naší pravé straně stojí hudebníci, kteří pozorují centrální prostor s párem tančícím menuet, který působí jako nejuvolněnější a hlavní pár v zorném poli.

P. S. Zjistěte více o Jeanu-Antoinovi Watteauovi - tajemném mistru rokoka. Další články o Watteauových mistrovských dílech najdete pod tímto textem.