Na jaře roku 1913 se Franz Marc vydal do Jižního Tyrolska. Krátce poté namaloval dvě alegorické krajiny: Marc Marc vytvořil dvě knihy: Nešťastná země Tyrolsko a Tyrolsko. Název prvního obrazu vyjadřuje to, co zobrazuje i náš obraz. V podivném kontrastu ke krystalickému světu hor v zářivých barvách se samotné Tyrolsko jeví jako pustá, mrtvá země. Hrozba smrti je obzvlášť zřetelná v pokáceném černém stromu, který jako kosa trčí do obrazu šikmo vlevo.
Marc byl nespokojen s naturalismem obrazu, proto jej v roce 1913 stáhl z Prvního německého podzimního salonu v Berlíně a přepracoval. Zatímco v první verzi bylo slunce stále uprostřed, Marc nyní zobrazil Marii jako apokalyptickou ženu na půlměsíci uprostřed obrazu. Tím propojil přírodní události, souboj světla vycházejícího slunce a stínu předcházející noci, s křesťanskými událostmi spásy a situací v Evropě v předvečer první světové války.
Panna Maria Milosrdná v tyrolských horách ohrožená smrtí je v Marcově díle symbolem vítězné víry v sílu ducha nad hmotou. Fasetování barev a forem, díky němuž Alpy vypadají jako zářící krystaly hornin, ukazuje Marcovu angažovanost ve futurismu a ještě více ve spektrálně barevném orfismu Roberta Delaunaye. Delaunayovy Eiffelovy věže dynamicky rostoucí vzhůru k nebi a jeho prizmatické okenní malby zjevně ovlivnily Marcovo Tyrolsko. Delaunayova racionálně strukturovaná barevná struktura, pojatá jako hymnus kosmopolitní Paříže, se však u Marca mění v mystický snový svět a stává se podobenstvím o stvoření světa a jeho nadějné obnově.
Dnešní překvapivé dílo vám představujeme díky sbírce moderního umění Bayerische Staatsgemäldesammlungen - Sammlung Moderne Kunst v Mnichově. :)
P.S.: Pokud máte rádi podobná překvapivá díla, podívejte se na naše kalendáře DailyArt 2025, které jsou plné krásných mistrovských děl a příběhů o nich.
P.P.S.: Obrazy Eiffelovy věže Roberta Delaunaye patřily k nejúchvatnějším městským krajinám počátku 20. století. Jsou tak dynamické, jako by věž byla živá.