Juan Gris
Kubismus bývá často chápán jako odvrácení či odtržení od tradičních dějin umění. Není tomu tak; Picasso převzal mnohé od svých předchůdců, stejně jako další španělský mistr abstrakce, Juan Gris (1887-1927).
Tato olejomalba, portrét umělcovy ženy Josette Grisové, odráží klíčový moment kubismu. Je posunem od radikálních experimentů k hledání kontinuity s tradiční malbou, k němuž dochází v důsledku politického klimatu ve Francii během první světové války.
Návrat ke klasickým tématům je zjevný v námětech Grisových děl, často odkazujících k reinterpretované minulosti, zvláště od roku 1916, kdy se začal inspirovat malíři jako Corot a Cézanne. Byť je nepravděpodobné, že by Gris usadil Josette záměrně tak jako Corot jednu ze svých postav, její postoj evokuje všednodenní neokázalost, podobně, jak to někdy vídáme u Picassa. Reinterpretace francouzské tradice - od Chardinových zátiší přes Corotovy selské ženy až po Cézannovy krajiny - zpochybňují představu Grise jako španělského malíře ovlivněného umělci španělského zlatého věku (tj.16. a 17. století - pozn. překl.), jak jej často prezentují historici umění. Místo toho jej zasazují do kontextu vyvíjející se francouzské tradice (od roku 1906 žil v Paříži - pozn. překl.), formované vzestupem nacionalismu během první světové války a po jejím skončení.
P.S. Pokud vás příběh Juana Grise zaujal, nabízíme vaší pozornosti online kurz Úvod do kubismu: Picasso, Braque a další!
P.P.S. Máte rádi kubismus a Pabla Picassa? Vyzkoušejte náš Picassovský kvíz a ověřte si, co všechno o tomto ikonickém umělci víte!