Zátiší s knihou a pomeranči

Výstava Clauda Moneta v roce 1880 přiměla Paula Signaca (1863-1935), aby opustil školu a stal se impresionistou. Jako impresionista začal malovat v plenéru, na Montmartru a na nábřežích. Důvěru v jeho umělecký vzor dále upevnila Monetova výstava roku 1883. V dnes prezentovaném zátiší, nejambicióznějším z těch z počátku 80. let 19. století, Signac navázal na Monetův tehdejší tečkovaný malířský styl a jasnou kompozici zátiší, často umístěných na „nakloněné“ ploše stolu. Dominantou obrazu je modrozelená kniha na předním okraji stolu s rozpoznatelným názvem Au Soleil (Na slunci). Velmi sečtělý Paul Signac, jehož knihovna bývá zmiňována v jeho životopisech, si pravděpodobně vybral knihu pro toto zátiší nejen pro její barvu. Tento cestopis Guye de Maupassanta, publikovaný v předchozím roce, byl v souladu s jeho vlastním životním plánem. Signac se později přestěhoval ke Středozemnímu moři a strávil svůj život cestováním. Nejprve se však v roce 1884 zúčastnil prvního Salonu nezávislých a setkal se s Georgem Seuratem. Společně vyvinuli techniku ​​divizionismu (oddělení barev do jednotlivých bodů, které spolu opticky splývají - pozn. překl.).

„Co dělá Seurat? [...] Často přemýšlím o jeho systému; každopádně se tím vůbec neřídím, ale je to pravý kolorista a to samé platí o Signacovi, ale jinak. Pointilisté našli něco nového a navzdory všemu je mám moc rád,“ ​​napsal Vincent van Gogh svému bratrovi Theovi. Van Gogh se důkladně zabýval teorií neoimpresionismu během svého pobytu v Paříži od března 1886 do února 1888. Spřátelil se se Signacem, a právě Signacovo zátiší s knihou se odrazilo v několika van Goghových zátiších s francouzskými romány, včetně Maupassantova Bel-Ami (Miláček).

Krásnou a klidnou středu všem! S knihou, nebo třeba s některým z našich kurzů DailyArt?

P.S. Je toto zátiší podobné těm, které maloval Monet? Zjistěte to sami! Tato čtyři zátiší od Clauda Moneta si vychutnáte!