Slunce

Hořící slunce, které vychází nad jihonorským souostrovím, patří k nejznámějším motivům Edvarda Muncha. Velkolepé dílo, které dnes představujeme, dominuje rozlehlému přednímu prostoru auly Univerzity v Oslu a svou velikostí, nesmlouvavou frontálností a silnou obrazností si získává pozornost diváků.

Munch rozvinul roli slunce v této nástěnné malbě z pouhého prvku na všeobjímající přítomnost. Jeho zářivé paprsky ozařují vody oceánu, holé skály severní krajiny a úzký pás zeleně oddělující pevninu od moře. Čistá, rovná linie horizontu odděluje vody od oblohy. Obrovské slunce je zdrojem veškerého života a je všudypřítomné, svítí z nebe na pevninu i moře a jeho paprsky sahají až do věčnosti.

P.S.: Edvard Munch byl fascinován přirozeným světlem. Podívejte se na jeho obrazy norských letních nocí.

P.P.S.: Švédská jazyková verze DailyArt je k dispozici již několik dní! Pokud byste nám chtěli pomoci s jejím vylepšením, projděte tento formulář.