Dnešek opět patří našemu partnerskému muzeu, kterým je pro tento měsíc Národní muzeum v Krakově. :)
Na konci 19. století dominoval umění symbolismus, velmi zřetelný v mladopolských krajinomalbách (Młoda Polska, tj. Mladé Polsko bylo umělecké hnutí přelomu 19. a 20. stol., vycházející z novoromantismu a snažící se aplikovat moderní evropské umělecké směry a posílit polské národní sebevědomí), kde byla krajina obrazovým ekvivalentem „vnitřní krajiny,” tj. umělcovy duše. Uznávaným krajinářem libujícím si v přírodní symbolice byl Ferdynand Ruszczyc (1870-1936), který stál od roku 1907, po smrti Jana Stanislawského, v čele katedry krajinomalby Akademie výtvarných umění v Krakově.
V Ruszczycových krajinomalbách cítíme fascinaci silou přírodních živlů, především vody a země, a jejich smyslnou krásou. V Zimní pohádce zachytil půvab detailu lesa neskutečně proměněného jinovatkou. Během práce na obraze si do deníku poznačil: „Začal jsem pracovat na Zimní pohádce. Silný mráz. Mladé stromky vypadaly pod vrstvou námrazy nezvykle. Jeden jsem si nakreslil.” O několik měsíců později napsal: „Konečně jsem s obrazem trochu pokročil, už víc připomíná zimní pohádku. Chci, aby evokoval fantastické květiny a obrazce, které v zimně maluje na okna mráz.” Pohled na ojíněnou lesní mýtinu s tmavou tůní při silném mrazu má díky stylizaci tajemnou pohádkovou atmosféru. Umělec jí docílil využitím jemných secesních forem, především rovných a vlnících se linií, které utvářejí arabesku stromů a větvoví, a paletou z bílých a stříbrných odstínů.
Čarokrásná zima. :) Máme ji zařadit do některého z dalších kalendářů? :) Dejte nám vědět a prozatím si užívejte kalendáře DailyArt na rok 2025, poslední výtisky teď doprodáváme se 40% slevou!
P.S. Sněží u vás? Pokud ne, potěšte se sedmi obrazy zasněžené krajiny!