El Greco
O El Grecovi (asi 1541-1614) se říkalo, že maluje úlomkem dřevěného kříže. Nikdy nic neopravoval, proto byla „každá barevná šmouha v souladu s boží vůlí.“ I když se tato pověst nezakládá na pravdě, vystihuje podstatu jeho díla: horečnaté vize, které jako by spontánně vyvstaly z volně definovaných, impulzivních forem, jichž se dotkla mystická síla. Nebyl to ale boží zásah, leč hluboká víra a mimořádný talent umělce, co dokázalo spojit dvě velké malířské křesťanské tradice v novou jednotu.
Domenikos Theotokopoulos se narodil na Krétě a byl už mistrem tradiční malby ikon (tj. náboženských obrazů východního křesťanství, jejichž tvorba podléhá přísným ustáleným pravidlům s hlubokou symbolikou - pozn. překl.), když ho nadchl moderní západní styl malby Tiziana and Tintoretta. Navzdory cestám do Benátek, Říma a nakonec Španělska, zůstal svým srdcem „El Greco“ - „Řek.“
El Greco namaloval Máří Magdalénu - bývalou prostitutku, která se stala oddanou následovnicí Ježíše - v okamžiku duchovní extáze. Po Tizianově vzoru koncentruje její proměnu do jediného okamžiku prozření. Na rozdíl od Tiziana, jehož scéna má erotický podtón, je El Grecův přístup transcendentní: oslepující paprsek světla Máří Magdalénu očišťuje a téměř pozvedá za hranice tělesnosti. Lebka, symbol pozemské smrtelnosti, se odkutálela z jejího sevření, a břečťan, symbolizující věčný život, se pne k nebesům. Chladné, bledé tóny krajiny za úsvitu odrážejí duchovní katarzi momentu propojení s bohem a vytvářejí současně éterickou a hluboce introspektivní scénu.
P.S. Pokud chcete lépe porozumět umění, projděte si náš bezplatný online kurz. :)
P.P.S. Věděli jste, že Máří Magdaléna byla hrozně ... chlupatá? Přečtěte si, proč!