Notre Dame

Obrazem Notre Dame oslavuje francouzský postimpresionistický malíř tvořící v naivním či primitivním stylu Henri Rousseau (1844-1910) nejen svou identitu umělce, ale i hluboké propojení s Paříží a národní hrdost. Osamělá, černě oděná postava s vycházkovou holí je patrně jakýmsi autoportrétem - ztělesněním Rousseaua. Jak poznamenal jeden kritik, Rousseau „...obývá své obrazy, jako my obýváme sny.“

Obraz vyzařuje tichou nostalgii: osamělá postava pozoruje špičku věže kaple Sainte-Chapelle a věže katedrály Notre Dame, zalité éterickou září. Jednoduchá a přitom rafinovaná kompozice a zářivé barvy jsou charakteristickými znaky Rousseauova pozdního stylu ovlivněného Corotem, kterého velmi obdivoval.  

I když malba Notre Dame mohla vycházet z fotografií a z nich odvozených Rousseauových skic, pravděpodobně se do ní promítly i jeho vzpomínky na pochůzky Paříží a práci na zdejších nábřežích. Poetickým cítěním proměňuje scénu v něco snového a nadčasového. Jeden z jeho fanoušků kdysi popsal náladu obrazu jako „podvečerní melancholii,“ kdy se zdá, že si stožár lodi a věž katedrály Notre Dame povídají přes řeku.

P.S. Pokud se chcete dozvědět více o postimpresionismu, který je souborem rozmanitosti, experimentů, symbolismu a emocionální sebereflexe, využijte náš online kurz! 

P.P.S. Přečtěte si článek Henri Rousseau v 10 obrazech - jeho umění se vymyká všemu, co jste doposud viděli!