Ráno na Labi

Přes malé rozměry se Ráno na Labi považuje za mistrovské dílo Carla Gustava Caruse (1789-1869), německého lékaře a malíře, žáka Caspara Davida Friedricha a přítele spisovatele Johanna Wolfganga Goetheho. Kompozice je vystavěna na centrálním motivu okna, tématu, které si Carus vypůjčil od svého přítele a mentora Caspara Davida Friedricha. Osamělá postava, viděná zezadu, se dívá z temné lodní kajuty na sluncem zalitou krajinu a evokuje pocit touhy a kontemplace.  

Carus situoval divákův pohled do spodní části gondoly plující po Labi směrem ke vzdálené, modravé siluetě Drážďan. Město je vykresleno s architektonickou přesností a slouží jako doslovný cíl i symbolické znázornění romantického ideálu nedosažitelného dokonalého místa. Pečlivě zvolené rámování umocňuje intimitu okamžiku a současně zdůrazňuje význam města.

Carus využívá dramatické kontrasty světla a stínu - staví proti sobě tmavý lodní trup a zářivou krajinu - aby prozkoumal jimi vyvolané vjemové zážitky. Jako romantický malíř, lékař a filozof přistupoval ke své tvorbě s celostním, vědeckým zájmem o přírodní jevy. Zde se odvolává na prastarou metaforu plavby lodí (tj. životní cesty, běhu lidského života - pozn. překl.) a využívá ji k zamyšlení nad vztahem mezi lidstvem a širším světem.

Pěknou sobotu!

P.S. Další tipy na výlety lodí najdete v naší sadě 50 pohlednic s motivy moře, lodí a pláží! 

P.P.S. Během staletí řeky inspirovaly mnohé umělce. Proplujme řekami v umění společně!