Peter Paul Rubens
Srdečně zdravíme! Dnes jsme si pro vás, ve spolupráci s Kunsthistorisches Museum (Uměleckohistorickým muzeem) ve Vídni, připravili velmi neobvyklý Rubensův obraz. Ať se vám líbí! :)
Původně chtěl Peter Paul Rubens (1577 - 1640) namalovat jen krajinu za bouřky, ale v průběhu práce kompozici rozšířil o mytologickou stafáž - do přírodní scenérie domaloval postavy bohů a lidí. Tento postup odpovídá vlámské tradici, která, na rozdíl od nizozemské tvorby, doplňuje krajinu o křesťanské nebo mytologické výjevy. Po lesní pěšině stoupající od středu v pravé polovině obrazu jde čtveřice postav - dva staří lidé obtížně se pohybující za pomocí holí v doprovodu dvou bohů. Podařilo se jim uniknout bouři zuřící uprostřed malby. Stařec se jmenuje Filemon a stařenka Baucis. Krátce před bouří jako jediní neodmítli poskytnout přístřeší a občerstvení bohům putujícím po zemi v přestrojení za unavené poutníky. Povodeň, trest za tvrdost srdcí ostatních lidí, přišla rychle a nečekaně. Cestu do bezpečí, nahoru na kopec, ukázali bohové Zeus a Hermes pouze tomuto starému manželskému páru (Ovidius, Proměny, 8. kniha, verše 620 až 720).
V popředí vidíme drastické následky působení běsnících přírodních sil: bezmocně ležící vůl zaklíněný při přívalové povodni mezi polámanými stromy; vlevo, poblíž duhy, mrtvá těla matky s dítětem vyplavená na břeh; a nad nimi na kmeni dosud stojícího stromu muž držící se z posledních sil, který měl to štěstí a vodě unikl. Obraz Krajina s Filemonem a Baucis, jak jej zde vidíme, je nejspíš celý výhradně Rubensovým dílem - vznikl bez pomoci lidí z jeho dílny. Podobně jako většina jeho krajinomaleb nebyl zhotoven na zakázku. Výjimečné je ztvárnění mýtu - od 16. století se obvykle setkáváme spíše s obrazy Filemona a Baucis, jak hostí doma bohy.